Outdoor - Organické pěstování, Strana 3

Plánujete pěstovat rostliny na venkovních prostorách? Pojďme si společně zodpovědět několik zásadních otázek a učinit první kroky k vytvoření plánu pro založení porostu.

S dobrým plánem, v malém měřítku

Pokud věci dobře naplánujete, pěstování venku se Vám může v mnohém vyplatit a bude to i zábava. Nejprve by bylo dobré opatřit si vybavení, které budete v rámci pěstitelského projektu potřebovat.

Následně si odpovězte na následující otázky:

• Jaké rostliny chcete pěstovat? Bude nutné si opatřit semena či řízky daného druhu – tyto materiály pro založení porostu si můžete opatřit v rámci specializovaných obchodů nebo objednat na webu.

• Budete pěstovat na otevřeném území (na poli, atd.) nebo v květináčích? Oba způsoby mají své výhody i nevýhody. Na tuto otázku je však nezbytně nutné si odpovědět, co nejdříve. Způsob pěstování totiž určí potřeby a nástroje, které budete ke kultivaci porostu potřebovat. Například pěstujete-li rostliny od semínka, bude vhodné nejprve nechat osivo vyklíčit v boxu určenému k těmto účelům a klíčence následně přesadit do větších květináčů až do doby, kdy budou připraveni opustit pohodlí domova (vnitřních prostor) a přesunout se do venkovních prostor (záhon, atd.). 

• Máte vhodné půdní podmínky? Jestliže vám na vámi vybraném místě schází kvalitní půda nebo tam není žádná, pak bude ideální pojistit se vlastním substrátem. Pokud máte v plánu k rostlinám chodit často a obohacovat substrát hnojivy, bude vám stačit lehce předhnojený substrát. Např. BioNova SoilMix. Pro ty, kteří nemají příležitost hnojit pravidelně jsou ideální silně předhnojené substráty, které vám budou uvolňovat živiny pro vaše rostliny až 6 týdnů. Např. Plagron Royalmix. 

• Už víte, kam rostliny zasadíte? Pro pěstování v otevřeném terénu je lokace zásadní – později již nebude možné rostliny bez újmy přesunout. Při pěstování v květináčích, se s tímto problémem potýkat nebudete. Na druhou stranu limitovaný prostor květináče limituje i maximální vzrůst rostliny. Místo pro založení porostu by mělo mít dobrý přístup ke slunečnímu svitu a to minimálně 6 hodin denně. 

• Při pěstování v květináči bude zase nezbytně nutné chránit rostliny (alespoň v počátcích) proti silnému větru. Přírodní větrolam z keřů či jiného porostu je v blízkosti ideální. Situace se mění na konci fáze kvetení, kdy vítr zamezuje vzniku plísní na plodech pěstované rostliny. 

• Budete mít čas přihnojovat? Ne každý má čas se naplno věnovat rostlinám a pravidelně je přihnojovat. Pro tyhle případy existuje několik řešení. Jedno z nich, organické, postupně uvolňující se jsou tablety od výrobce BioTabs. Jedna tableta vystačí na 5L substrátu. Při objemu větším než 40L postačí jedna tableta na 10L. Více o BioTabs si můžete přečíst v našem článku ZDE. 

Chcete se nás na něco zeptat? Jsme tady pro Vás na známé e-mailové adrese info@higarden.cz. Rádi Vám poradíme například s výběrem vhodných produktů a příslušenství.

Dále doporučujeme tyto produkty:

• Pure Pot textilní květináč s uchy, 26L
• Guanokalong granule - netopýří trus
• Organics Nutrients MYKORIZA premium

Co si přečíst dál:

• Jak souvisí zdraví rostlin s teplotou kořenů?
• Květový stimulátor - proč a kdy jej používat?
• Prospěšné mikroorganismy (mikroby) jsou nenahraditelnými pomocníky

Rostliny mají stejně jako lidé set základních potřeb, které musí být naplněny, aby rostlina přežila a mohla se optimálně vyvíjet. Tyto podmínky zahrnují adekvátní přísun vody, světla, živin, oxidu uhličitého a také mají své nároky na teplotu a vlhkost. Při pěstování rostlin je třeba hledět, aby všechny tyto požadavky byly adekvátně naplněny.

Světlo

Světlo je pro vývoj rostliny nezbytně důležité. Požadavky na světlo se u rostlin značně liší a také je důležité si uvědomit, že jiné požadavky na světlo má rostlina v počátcích růstu a jiné ve fázi kvetení. Obecně by se dalo říci, že rostlina před dosažením fáze kvetení požaduje až 18 hodin světla denně a pro kvetoucí rostliny se požadavky snižují na 12 hodin. Rostliny jsou na světlo velmi citlivé (intenzitu, dobu trvání), protože podle něj poznávají, jaké je roční období a tak se postupně začínají připravovat na jeho nástup.

Voda

Požadavky na vodu určuje druh rostliny, doba denního svitu a věku rostliny. Pokud nemá rostlina dostatek vody, může uvadnout v důsledku poklesu hydrostatického tlaku, který zajišťuje pevnost rostliny. Jinými slovy, jakmile nemá rostlina dostatek vody, jednotlivé buňky ztrácí objem a rostlina uvadne a uhyne.

Oxid uhličitý

Rostliny k růstu využívají i atmosférické plyny. Jejich nedostatek může mít neblahé až kritické účinky na zdraví a vývoj rostlin. Nejdůležitějším plynem z této skupiny je pro rostliny oxid uhličitý (CO₂), který je společně s vodou a světlem nezbytně důležitý pro průběh fotosyntézy, která zabezpečuje tvorbu glukózy (rostlině slouží jako výživa).

Teplota

Jestliže pěstujete rostliny ve vnitřních prostorách, pak je nezbytně nutné teplotu pravidelně kontrolovat a upravovat. Jak bylo již zmíněno, nezbytnými složkami pro fotosyntézu jsou voda, světlo a oxid uhličitý. Průběh tohoto jevu však výrazně ovlivňuje také teplota. Rostlina využívá světlo jako zdroj energie k přeměně vody a oxidu uhličitého na kyslík a glukózu, které rostlina nutně potřebuje k růstu. Jakmile začne pokulhávat teplota, fotosyntéza nemůže probíhat správně a na rostlině lze pozorovat celou řadu negativních dopadů.

Vlhkost vzduchu

V rámci pěstování ve vnitřních prostorách je často právě vlhkost vzduchu opomíjeným parametrem. Při optimální vlhkosti vzduchu rostlina dosahuje vyšších a kvalitnějších výnosů a také je výrazně sníženo riziko vzniku chorob. V počátcích růstu rostlina zpravidla vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu. Přijatá vláha následně rostlinu zabezpečuje až do vývoje kořenového systému. Během fáze růstu a kvetení je doporučeno vlhkost snížit v rámci prevence proti plísním nebo jiným maligním houbám.

Nedostatek dusíku se projevuje pomalým růstem rostlin a následně jejich žloutnutím do bledé žluté. Tyto symptomy mohou být naneštěstí zapříčiněny i celou řadou dalších negativních vlivů (například stojatou vodou, půdními chorobami či háďátky, atp.).

Jak tedy rozpoznat, kdy se skutečně jedná o nedostatek (deficienci) dusíku?

• Nejdříve se začínají starší listy zbarvovat do žluto-zelena – směrem od vrchu dolů
• Postupem času žloutnutí doputuje až ke spodní části listu a začne se šířit i do žilnatiny
• Následně se růst zastaví a zasažené listy opadají
• Fialový / načervenalý stonek
  

Nedostatek dusíku lze rozpoznat díky žlutým (nažloutlým) listům rostliny: Pokud je absorpce tohoto prvku kořeny omezena, tak se z listů se vytrácí chlorofyl (důležitý pro fotosyntézu). To se děje nejprve ve starších listech, na spodní části rostliny. Rostlina z těchto listů extrahuje dusík a transportuje jej do mladých listů a dalších míst, kde je potřebný k dalšímu růstu rostliny. Nakonec růst rostliny zastavuje a listy opadávají. U některých rostlin (např. u zelí) listy mění barvu do fialova místo do žluta. Kvůli nedostatku dusíku jsou rostliny, i jejich plody (ovoce), značně menší. Rostlina s nedostatkem dusíku je mnohem náchylnější vůči poškození onemocněními a hmyzem. Tyto příznaky mohou být bohužel zapříčiněny také množstvím dalších negativních vlivů (například stojatou vodou, chorobami půdy a taktéž hlísticemi (nematody).

Příčina nedostatku

Nedostatek dusíku může mít několik příčin:

- Nadbytek draslíku, zinku a manganu v půdě či substrátu.
- Přílišné množství chloridů v půdě
- Půda či substrát obsahují příliš málo dusíku
- Příliš vysoká úroveň pH v rámci kořenového prostředí (okolí kořenů)
- Dysfunkce kořenového systému zapříčiněná poškozením, nemocemi či nízkými teplotami půdy
- Dusík je snadno rozpustný a tudíž se z půdy snadno vymývá – čímž může být zapříčiněn jeho nedostatek

Jak lze předejít nedostatku dusíku?

Obyčejně se nedostatek dusíku neprojeví ihned a na projevy je třeba si počkat. Během intenzivního stresu nebo růstu je rostlina k nedostatkům náchylnější. Rozhodně stojí za námahu se ujistit, že používáte správná hnojiva. Lepší hnojiva totiž obsahují více než dostatečné množství dusíku a tudíž jsou schopná zajistit správnou výživu rostliny po celou dobu jejího růstu.

Užitím základních živin, které obsahují všechny základní složky NPK (Dusík N, Fosfor P a Draslík K) snížíte pravděpodobnost výskytu nedostatku dusíku. Mějte vždy na paměti, že abiotické faktory (jako jsou: teplota, intenzita světla, kyselost, vlhkost a síla větru) mohou mít na nedostatky prvků také značný vliv.

Jak se vypořádat s nedostatkem prvku?

Pokud si na rostlinách povšimnete zažloutlých listů, situaci lze řešit aplikací hnojiva s vysokým obsahem dusíku. Živiny lze aplikovat i mimokořenově (přímo na list) užitím listových hnojiv.

Jakou funkci zastává dusík v rostlině?

Dusík je pro rostlinu zcela nezbytný. Rostlina potřebuje dusík pro tvorbu chlorofylu, který je zcela nepostradatelný u procesu fotosyntézy. Dusík tvoří část aminokyselin, z nichž jsou následně formovány proteiny, které jsou nezbytné pro průběh všech procesů v rostlinách. Obecně tedy lze říci, že dusík podporuje růst rostlin, zajišťuje vyšší kvalitu listů a plodů rostlin a dále přispívá k většímu objemu úrody.