Outdoor - Organické pěstování

Jaro se blíží a nastává čas začít se připravovat na nadcházející pěstební sezónu. Pokud chcete získat náskok nad počasím, předpěstujte sazenice doma a vaše rostliny se vám odmění rychlým růstem, pevným zdravím a brzkou úrodou. Co všechno budete potřebovat a jak na to? Připravili jsme pro váš přehledného průvodce předpěstováním sazenic.

Proč předpěstovávat sazenice?

Předpěstování sazenic uvnitř v pohodlí domova je skvělý způsob, jak získat náskok před začátkem sezóny. Předejte rizikům spojeným s nepředvídatelným jarním počasím a vaše rostliny se po přesazení ven rychle přizpůsobí venkovním podmínkám. Další výhodou je, že díky předpěstovávání můžete pěstovat i druhy rostliny, které by našich klimatických podmínkách jinak neprospívaly.

• Ideální podmínky: Klíčení a předpěstování sazenic uvnitř umožňuje vytvořit rostlinám optimální prostředí.
• Rychlejší růst a dřívější sklizeň: Rostliny prožijí první týdny života v chráněném prostředí, kde mohou zesílit a vytvořit bohatý kořenový systém. Po vysazení ven pak rostou rychleji a dozrávají dříve než při venkovním výsevu.
• Možnost pěstování různých druhů: Řada rostlin roste a dozrává příliš dlouhou na to, aby v našich zeměpisných podmínkách stihly dozrát. Když ale tyto druhy předpěstujete ještě před začátkem jara, můžete toto období zkrátit.

Které rostliny jsou vhodné k předpěstování?

Ne všechny druhy rostlin je nutné předpěstovávat a některé například ředkvičky, hrách nebo mrkev, se vysévají přímo na záhon, protože nesnášejí přesazování nebo rostou rychle a dozrávají velmi brzy. Mezi nejčastější plodiny, které se předpěstovávají patří:

• Plodová zelenina: rajčata, papriky, lilky, chilli
• Medicinální a exotické druhy: konopí
• Tykvovitá zelenina: okurky, cukety, dýně
• Listová zelenina a košťáloviny: saláty, brokolice, květák, zelí
• Aromatické bylinky: bazalka, majoránka, tymián, rozmarýn
• Okrasné květiny: aksamitník, petúnie, hledíky, lobelky

Co budete potřebovat na předpěstování sazenic doma?

Přestože je možné předpěstovávat sazenice za oknem nebo v zimní zahradě, nejlepších výsledků dosáhnete v pěstebním stanu (growbox), kde rostlinkám vytvoříte chráněné a stabilní prostředí. Uvnitř pěstebního stanu můžete snadno kontrolovat teplotu, vlhkost i množství světla a rostliny mohou klíčit a růst bez vlivu výkyvů počasí. Sazenice ve stabilním prostředí rostou rychleji a jsou odolnější na útoky škůdců, plísně i nemoci. Kromě growboxu na předpěstování sazenic budete ještě potřebovat:

• Propagátor: Miniaturní skleníky vám pomohu vytvořit ideální klima pro klíčící semena a mladé rostlinky. Pro pěstování některých druhů jsou vhodné propagátory s vyhříváním.
• Sadbovací tablety, kostičky nebo válečky: Sadbovací kostky usnadňují klíčení a manipulaci se sazenicemi. Mohou být vyrobeny z různých materiálů, například minerální vlny, kokosu nebo rašeliny. Pamatujte, že sadbovací kostky jsou určeny pro klíčení a po několika dnech bude nutné rostliny přesadit do vhodného pěstebního substrátu.
• Pěstební substrát: Výběr pěstebního substrátu pro sazenice závisí na druhu a metodě pěstování. Důležité je, aby substrát byl vzdušný a neobsahoval vysoké množství hnojiv, která by mohla mladé rostliny popálit. O výhodách a nevýhodách různých pěstebních substrátů si můžete přečíst zde.
• Pěstební osvětlení: Pro rychlý růst potřebují rostliny dostatek světla. Pro předpěstování sazenic jsou nejvhodnější úsporné LED panely na pěstování s růstovým spektrem.
• Výhřevná podložka: Některé druhy klíčí a rostou lépe při vyšších teplotách. Topné podložky jsou vhodné především při pěstování teplomilných druhů, jako jsou rajčata nebo chilli.
• Postřikovač: Ruční zalévání mladých rostlin může snadno skončit jejich vyplavením ze substrátu, proto doporučujeme do košíku přihodit ruční postřikovač.

Tápete při výběru vybavení pro předpěstování sazenic? Připravili jsme pro vás kompletní sety na předpěstování, které obsahují vše, co budete potřebovat pro nastartování venkovní sezóny.

Jak na předpěstování – návod krok za krokem

1. Výběr semen a příprava

• Používejte pouze kvalitní osivo s vysokou klíčivostí.
• Semena některých druhů (rajčata, papriky) je vhodné před výsevem namočit na několik hodin do vlažné vody.
• Pro zvýšení úspěšnosti klíčení vzácných nebo starých semen použijte stimulátor klíčení.

2. Výsev a první zálivka

• Semena zasejte do výsevního substrátu nebo do sadbovací tablety, kostky nebo válečku.
• Zakryjte je tenkou vrstvou substrátu a jemně zvlhčete rozprašovačem.
• Umístěte semena na teplé osvětlené místo (20–25 °C).

3. Ideální podmínky

• Teplota: Semena většiny rostlin klíčí nejlépe při teplotě  20–25 °C.
• Světlo: Zajistěte alespoň 12–16 hodin světla denně.
• Vlhkost: Udržujte substrát vlhký, ale ne přemokřený.
• Větrání: Pravidelně větrejte propagátor, abyste zabránili tvorbě plísní.

4. Přesazování a otužování

• Jakmile sazenice vytvoří první pravé listy, přesaďte je do větších květináčů.
• Sazenice pravidelně zalévejte a můžete použít slabé hnojivo na růst.
• Před výsadbou na venkovní stanoviště rostliny otužujte. Nejprve je nechávejte venku na pár hodin denně, později celý den.

Hledáte další tipy na pěstování a odborné zahradnické rady? Podívejte se na náš Higarden blog, kde najdete doporučení a návody pro začínající i pokročilé pěstitele.

S klíčením semen mají potíže nejen začínající pěstitelé, ale i zkušení groweři. Často je to proto, že se z nevědomosti dopouštějí některé ze základních chyb při klíčení semen. Patříte mezi ně i vy? Přečtěte si, jak se tomu vyhnout a klíčit jako profesionál.

V následujících řádcích se budeme věnovat i drobným chybám, které ale mohou drasticky ovlivnit úspěšnost klíčení. Pokud si chceš osvojit základy, přečti si článek Klíčení indoor od A do Z.

1. Stará nebo nekvalitní semena

Semena, která jsou příliš stará nebo nesprávně skladovaná, mají mnohem nižší šanci na úspěšné vyklíčení. I když některá semena mohou zůstat životaschopná i po mnoho let, podmínky skladování hrají zásadní roli. Pokud jsou vystavena vlhkosti, teplu nebo světlu, jejich klíčivost se rychle snižuje. Levná nebo nekvalitně šlechtěná semena navíc mohou mít genetické vady nebo být kontaminovaná patogeny

Jak tomu předejít? Vybírej semena pouze od ověřených dodavatelů a skladuj je na suchém, chladném a temném místě. Ideální je vzduchotěsná nádoba uložená v lednici s pohlcovačem vlhkosti.

2. Nevhodná teplota a přílišná vlhkost

Semena potřebují ke klíčení odpovídající teplotu. Pokud je teplota příliš nízká, klíčení se zpomalí nebo úplně zastaví. Naopak vysoká teplota může semena poškodit a znemožnit jejich růst. Stejně tak může klíčení zhatit přílišná vlhkost. Semena sice potřebují ke klíčení dostatek vody, ale ne tolik, aby začala hnít.

Jak tomu předejít? Ideální teplota pro klíčení většiny rostlin se pohybuje mezi 22-26 °C. Pokud pěstuješ v chladnějším prostředí, pomůže výhřevná podložka nebo propagátor s vytápěním. Důležitá je také správná vlhkost – příliš suché prostředí způsobí vysychání semen, zatímco přemokřený substrát může vést k jejich zahnívání. Proto pravidelně odvětrávej z propagátoru přebytečnou vlhkost.

3. Nevhodný substrát

Mnoho pěstitelů dělá tu chybu, že klíčí semena v běžném zahradnickém substrátu, který bývá příliš těžký nebo obsahuje nadměrné množství živin. Nevhodný substrát brání růstu kořenů a může zadržovat příliš mnoho vody, což vede k hnilobě semen nebo uvadání klíčků.

Jak tomu předejít? Používej lehké a vzdušné substráty nebo sadbovací kostky, které jsou určené přímo ke klíčení. Dobrou volbou jsou rockwoolové kostičky nebo jejich organické alternativy (Eazy Plug). Vyhni se substrátům obsahujícím velké množství hnojiv– mladé rostlinky jsou na přebytek živin citlivé a mohou uhynout.

4. Nedostatek kyslíku v okolí semen

Řada pěstitelů si neuvědomuje, že semena potřebují kromě vlhkosti i dostatek kyslíku. Pokud jsou ponořená ve vodě příliš dlouho nebo se nacházejí v příliš mokrém a hutném substrátu, mohou začít hnít ještě před vyklíčením.

Jak tomu předejít? Pokud klíčíš semena ve vodě, nikdy je nenechávej namočená déle než 12-24 hodin. Poté je přesuň do vlhkého substrátu, který umožňuje dostatečné provzdušnění. Při výběru substrátu dbej na to, aby nebyl příliš hutný a udržoval optimální rovnováhu mezi vzdušností a vlhkostí. Také můžeš semena před klíčením ošetřit 3 % roztokem peroxidu vodíku, což odstraní případné patogeny. Můžeš využít i stimulátory klíčení nebo přípravky s mykorrhizními houbami, ale nekombinuj je s peroxidem.

5. Nesprávná hloubka zasazení semen

Zasazení semen do nesprávné hloubky může výrazně ovlivnit jejich klíčení. Pokud jsou semena zasazena příliš hluboko, mohou mít problém prorazit na povrch. Naopak, pokud jsou zasazena příliš mělce, mohou rychle vyschnout nebo být smyta zálivkou.

Jak tomu předejít? Dodržuj pravidlo, že semena by měla být zasazena do hloubky přibližně dvojnásobku své velikosti. Malá semena, jako například salát, stačí lehce přikrýt tenkou vrstvou substrátu nebo vermikulitu. Větší semena mohou být zasazena o něco hlouběji, ale vždy tak, aby měla dostatek energie k prorůstání na povrch.

6. Nedostatečné nebo příliš silné světlo

Světlo hraje při klíčení zásadní roli, ale ne všechna semena ho vyžadují. Některá klíčí na světle, jiná potřebují tmu. Pokud mladé rostlinky dostávají příliš silné světlo, mohou být oslabené a náchylnější k růstovým deformacím.

Jak tomu předejít? Zjisti si, zda tvoje semena potřebují světlo nebo tmu ke klíčení. Například salát klíčí lépe na světle, zatímco rajčata a papriky klíčí v temnotě. Jakmile semena vyklíčí, zajisti jim mírné a rovnoměrné osvětlení. Výborná jsou pro účely klíčení TLED světla se spektrem pro růst. Nastav svítidlo tak, aby klíčící semena dostávala alespoň 18 hodin denního světla.

7. Přehnojení

Mladé rostlinky jsou velmi citlivé na nadbytek živin, a pokud se hnojí příliš brzy nebo ve vysoké koncentraci, dojde k poškození kořenů, které se projevuje spálenými konečky listů a usycháním.

Jak tomu předejít? Odlož první hnojení rostlin až na druhý týden po vyklíčení semen. Pokud používáš minerální hnojiva, začni s velmi slabou koncentrací (přibližně 1/4 doporučené dávky). Sleduj reakci rostlin a dávky postupně zvyšuj.

Chceš se dozvědět více o indoor pěstování a osvojit si moderní zahradnické techniky? Neváhej a navštiv náš pěstitelský blog, kde najdeš rady, tipy a návody pro začínající i zkušené growery.

Kdo pěstuje venku, musí počítat s rozmary počasí a přizpůsobit své pěstování přírodě. Poctivý zahradník se nenechá zaskočit a plánuje si výsadbu a harmonogram prací měsíce dopředu. Provedeme vás klíčovými obdobími celé venkovní sezóny a dozvíte se, kdy a jak které plodiny sázet, abyste se dočkali skutečně bohaté úrody.

Leden a únor: Příprava na sezónu

Zima je časem plánování a příprav na jaro. Začněte tím, že si promyslíte, co chcete v nadcházející sezóně pěstovat. Prozkoumejte nové odrůdy, které by mohly obohatit vaši zahradu nebo se lépe hodí na dané stanoviště. Setkali jste se v minulé sezóně se škůdci nebo plísněmi? Teď je ten správný čas zvážit, jestli nevysadit odolnější kultivary nebo dokonce i jiný druh rostlin. Vytvořte si plán záhonů, abyste co nejefektivněji využili pěstební plochu.

Péče o nářadí: Zkontrolujte stav nářadí a opravte nebo nahraďte poškozené kousky. Investujte do kvalitních zahradnických potřeb pro profesionální zahradníky, které vám ušetří čas i peníze. Přemýšlejte, co všechno by se vám mohlo v následující sezóně hodit. Nezapomeňte na rozprašovače, konve, rukavice, vázací drát, geotextilii, štítky na rostliny a zahradnické nůžky.

Údržba půdy: Pokud počasí dovolí, přidejte na záhony kvalitní kompost nebo vermikompost, abyste dodali půdě živiny. Snažte se tento krok nepodcenit, organická hnojiva potřebují nějaký čas, aby se v půdě rozložila. Mulčování je skvělým způsob, jak ochránit půdu před erozí a udržet ji po celou zimu připravenou na jarní výsadbu.

Přemýšlíte, jaká hnojiva použít při pěstování venku? Přečtěte si článek Organická vs. syntetická hnojiva: Co je pro vaše rostliny lepší?

Březen: První výsev a péče o půdu

V březnu se příroda začíná probouzet a nastává čas na první venkovní výsev a přípravu půdy. Pokud pěstujete rostliny, které potřebují dlouhé období zrání (například chilli papričky), můžete začít předpěstovávat sazenice doma pod umělým osvětlením. Jak předpěstovat chilli papričky se dozvíte zde.

Příprava záhonů: Záhony důkladně prokypřete a zbavte plevele. Přidejte kompost nebo kvalitní zahradnický substrát, abyste zlepšili strukturu půdy a dodali jí živiny. Pokud pěstujete metodou „no-till“, kdy se vysévá přímo do nezpracované půdy, tento krok přeskočte.

Výsev odolných plodin: Ředkvičky, mrkev, petržel nebo hrách můžete vysévat přímo na záhony. U hrachu dodržujte vzdálenost mezi semeny asi 10 cm a mezi řádky 40–60 cm. Můžete také začít s předpěstováním cibule ze sazeček nebo česneku.

Pařeniště a skleníky: Pokud máte pařeniště nebo skleník, můžete začít předpěstovávat rajčata, papriky a další plodovou zeleninu. Nezapomeňte na dostatek světla a správnou teplotu, případně vyzkoušejte trubicová topení do skleníků.

Duben: Rozjezd sezóny

Duben je pro venkovní pěstitele měsícem plným čilé práce. Půda se začíná prohřívat a umožňuje vysévání méně odolných druhů rostlin.

Výsadba brambor: Pokud plánujete pěstování brambor, je duben ideálním měsícem na jejich výsadbu. Hlízy sázejte do řádků vzdálených 60 cm, do hloubky asi 10–15 cm.

Výsev listové a kořenové zeleniny: Špenát, červenou řepu, kedlubny a čekanku můžete vysévat přímo na záhony. Připravte také místo pro bylinky, jako je koriandr, petržel nebo pažitka.

Plodová zelenina: Rajčata, papriky a okurky začněte předpěstovávat doma nebo ve skleníku. Tyto rostliny potřebují delší vegetační období a na venkovní záhony je přemístíte až v květnu.

Květen: Vrchol výsadby

V květnu se vaše zahrádka začne plnit životem. Jak praví pranostika, po „zmrzlých“, tedy po 14. květnu, by se mělo začínat s výsadbou teplomilných plodin přímo na záhony.

Výsadba rajčat a paprik: Přesazujte předpěstované sazenice rajčat a paprik na slunné záhony. Udržujte mezi rostlinami dostatečné rozestupy, aby měly dostatek prostoru pro růst.

Výsev cuket a dýní: Tyto plodiny potřebují dostatek místa, ideálně alespoň 80 cm mezi rostlinami. Vysévejte je přímo na záhony, jakmile je půda dostatečně prohřátá.

Péče o mladé rostliny: Sledujte předpověď počasí a chraňte rostliny před případnými nočními mrazy. Použijte netkanou textilii nebo fóliové kryty.

Červen a červenec: Péče o zahradu a sklizeň

Léto je pro zahrádkáře časem intenzivní práce, ale také se můžeme těšit z první letní úrody. Toto období je také vrcholem aktivity mnohých škůdců. Rostliny v zahradě pravidelně kontrolujte, abyste mohli včas zasáhnout. Přehled a detailní informace, jak bojovat s hmyzími škůdci a plísněmi najdete na našem blogu.

Zalévání a mulčování: V suchých obdobích nezapomeňte pravidelně zalévat. Moderní pěstitel má k dispozici řadu nástrojů, včetně automatických závlahových systémů, které obstarají většinu těžké práce za vás.

Boj proti škůdcům: Sledujte rostliny, zda nejsou napadeny mšicemi, slimáky nebo jinými škůdci. Snažte se využívat ekologické metody ochrany proti škůdcům a chorobám, jako jsou draví brouci nebo přírodní insekticidy.

Sklizeň rychle rostoucích plodin: Ředkvičky, špenát a saláty jsou připraveny ke sklizni během několika týdnů od výsevu. Vysévejte tyto plodiny v průběhu celé sezóny, abyste je mohli sklízet postupně.

Srpen a září: Sklizeň a příprava na podzim

Konec léta a začátek podzimu jsou časem hojnosti a příprav na ukončení sezóny. Správná péče o zahradu v těchto měsících vám zajistí nejen bezchybnou sklizeň bez plísní, ale také zdravý start do příštího roku.

Sklizeň: Dozrávají rajčata, papriky, cukety, brambory a další plodiny. Sklízejte postupně, aby rostliny mohly dál plodit.

Výsev podzimní zeleniny: Vysévejte zimní pór, růžičková kapusta nebo podzimní špenát, aby stihly dostatečně vyrůst před příchodem mrazů.

Říjen a listopad: Zahrada odpočívá

S nadcházející zimou se příroda začíná připravovat na zimní odpočinek. Věnujte čas úklidu a péči o půdu. Zbavte se zbytků rostlin, abyste zamezili šíření škůdců a plísní.

Úklid zahrady: Odstraňte zbytky rostlin, které by mohly hostit škůdce nebo choroby. Hlízy kvetoucích rostlin, jako jsou jiřiny, vyjměte a uskladněte na suchém místě.

Hnojení a kompostování: Pokud jste tak neudělali  Přidejte do půdy organická hnojiva a kompost, aby měla půda dostatek živin pro příští sezónu. Pokud potřebuje půda zavápnit, nyní je ten správný čas.

Ochrana trvalek: Zakryjte choulostivé rostliny chvojím nebo netkanou textilií, aby byly chráněny před mrazem.

Nyní byste měli být dokonale připraveni na nadcházející sezónu. Na závěr přidáme přehlednou tabulku oblíbených plodin s měsíci výsadby. která vám pomůže lépe naplánovat výsev. Další užitečné tipy na pěstování doma i venku najdete na našem Higarden blogu.

Každá začínající pěstitel stojí před volbou, jak bude své rostliny hnojit. Zatímco organická hnojiva jsou šetrná k životnímu prostředí a vyžadují méně práce, minerální hnojiva působí rychle a dávají pěstiteli dokonalou kontrolu nad výživou rostlin. Provedeme vás základními rozdíly mezi organickými a syntetickými hnojivy a pomůžeme vám s výběrem.

Zatímco organická hnojiva jsou vyráběna z materiálů organického původu, jako  je kompost, hnůj, kostní moučka a podobně, ta syntetická jsou získávána prostřednictvím chemických reakcí řízených člověkem například z čpavku, fosfátových minerálů či vzduchu. Syntetická hnojiva obsahují přesné množství a poměr živin, a to v podobě, která je rychle přístupná rostlinám, převážně jako minerální soli. Na druhé straně organická hnojiva obsahují živiny, jež musí být v půdě nejprve rozloženy mikroby, a teprve pak je mohou rostliny vstřebat kořeny. Tento proces je pomalejší, ale má tu výhodu, že dlouhodobě udržuje půdu zdravou. Používání minerálních hnojiv totiž vede k úhynu důležitých mikroorganismů a v dlouhodobém horizontu ztrácí půda schopnost regenerovat. Než se pustíme do výběru toho správného hnojiva pro vaši zahradu, shrňme si základní výhody a nevýhody organických a syntetických hnojiv.

Organická hnojiva PRO a PROTI

• Šetrná k životnímu prostředí: Organická hnojiva zlepšují strukturu půdy, podporují užitečné mikroby a méně znečišťují vodní zdroje.
• Udržitelnost: Pocházejí z obnovitelných zdrojů a jsou v souladu s ekologickými pěstitelskými praktikami.
• Posilují zdraví půdy: Dlouhodobé používání organických hnojiv obohacuje půdu, která se stává úrodnější a odolnější proti působení vnějších vlivů.
• Pomalé působení: Při aplikaci organických hnojiv nejsou živiny rostlinám k dispozici okamžitě.
• Objem a skladování: Organická hnojiva se používají ve větším množství a mohou být objemnější než syntetická.
• Zápach: Některá organické produkty, například trus hospodářských zvířat, guáno nebo rybí moučka mohou silně a nepříjemně zapáchat.

Syntetická hnojiva PRO a PROTI

• Rychlé působení: Syntetická hnojiva působí okamžitě, což je ideální pro řešení živinových nedostatků nebo intenzivní metody pěstování.
• Přesné hnojení: Minerální hnojiva je jednoduché dávkovat a výživu snadno přizpůsobíte specifickým požadavkům rostlin.
• Využití v hydroponii: Minerální soli jsou vhodné pro přípravu živných roztoků a ideální pro hydroponické a bezpůdní pěstování.
• Rizika pro životní prostředí: Nerozvážné a nadměrné používání minerálních hnojiv znehodnocuje půdu a zbytky solí se mohou vyplavovat do okolí.
• Degradace půdy: Opakovaná aplikace může narušit půdní mikroflóru a dlouhodobě tak snížit zdraví půdy.
• Neekologická výroba: Těžba surovin a výroba syntetických hnojiv má neblahý dopad na životní prostředí.

Organická hnojiva: Ideální pomocník pro venkovní pěstování

Organická hnojiva nejlépe využijete při venkovním pěstování, například na záhonech, ale i ve sklenících. Některé druhy organických hnojiv, především tekuté receptury, můžete používat i při pěstování v květináčích, ale mějte na paměti, že působí pomaleji než minerální soli. Pro optimální účinek těchto hnojiv by měla půda obsahovat vysoký podíl organické hmoty a mikroorganismy, které urychlí rozklad živin. Mezi nejčastěji využívaná organická hnojiva patří kompost, guáno a vermikompost. Využít můžete také kompostové čaje a tekutá hnojiva organického původu, jako například Biobizz. Při výběru a aplikaci hnojiv vždy zohledněte typ rostlin, které chcete pěstovat, a roční období. Kompost nebo hnůj přidávejte na záhon vždy na podzim, aby měla organická hmota dostatek času na rozložení. Pokud v průběhu pěstebního cyklu narazíte na živinové nedostatky, můžete problém rychle vyřešit aplikací minerálních hnojiv, ale pamatujte, že v dlouhodobém horizontu musíte půdu obohatit o organickou hmotu.

Syntetická hnojiva: Precizní výživa rostlin

Syntetická hnojiva jsou skvělým nástrojem při indoor pěstování a všude tam, kde rostliny nelze pěstovat přirozeným způsobem. Ideální jsou pro pěstování v květináčích, ale při opatrném používání je lze aplikovat i do volné půdy. Můžete je používat  kombinaci s půdními mixy nebo různými druhy bezpůdních substrátů, jako je kokos, perlit nebo keramzit. Minerální hnojiva také slouží k přípravě živného roztoku pro hydroponii. Pamatujte, že na rozdíl od organických hnojiv, vyčerpají rostliny živiny z půdy nebo substrátu velmi rychle a bude je potřeba hnojit při každém zalití. Při používání syntetických hnojiv je důležité monitorovat pH substrátu a případně i EC živného roztoku pomocí digitálního EC a pH metru. Minerální hnojiva vybírejte podle aktuálních požadavků rostlin. Obecně vzat pro růst potřebují rostliny více dusíku, zatímco při kvetení a zrání spotřebovávají více draslíku. Většina výrobců minerálních hnojiv označuje své produkty jako „grow“ (růst) a „bloom“ (květ). Množství živin také zjistíte podle povinného poměru NPK, které najdete na etiketě. Při hydroponickém pěstování používejte speciální hnojiva pro využití v hydroponii.

Hnojení a výživa rostlin je komplexní téma, které by měl zevrubně ovládat každý pěstitel. Pokud se chcete dozvědět více, navštivte náš Higarden blog, kde vám podrobně vysvětlíme, jak rostliny správně hnojit a co dělat, když při pěstování narazíte na potíže.

Naše rostlinky si užívají poslední letní paprsky a ve vzduchu se vznáší vůně dozrávající úrody. Blíží se sklizeň a veškeré vynaložené úsilí se konečně může začít vyplácet. Abyste z úrody vytěžili maximum, budete potřebovat správné nářadí. Přinášíme vám osvědčené produkty a tipy, díky kterým budete sklízet jako profesionálové.

Nůžky

Kvalitní zahradnické nůžky s tenkou špičkou by měly patřit k základní výbavě každého pěstitele. Využijete je nejen při sklízení, ale taky při zastřihování a tvarování rostlin nebo klonování. Zde bychom chtěli zdůraznit, že nůžky na papír nebo manikúru nejsou v tomto případě vhodnou náhradou, pokud nechcete skončit se zánětem karpálního tunelu. Na těžkou práci (silné stonky, velké listy) jsou vhodné velké zahradnické nůžky s pružinou, u kterých si můžete zvolit variantu s rovnými nebo zahnutými břity. Jemné dočištění a trimování nejlépe zvládnete prostřihávacími nůžkami nebo Mini Clippery.

Ochranné pomůcky

Pryskyřice některých rostlin může vyvolávat při přímém s pokožkou lehkou alergickou reakci projevující se podobně jako popálení kopřivami. Při sklízení i manipulaci s rostlinami si chraňte ruce jednorázovými nitrilovými nebo vinylovými rukavicemi. Vhodné je také dlouhé oblečení zakrývající předloktí a pokud se sezóna vydařila a vás čeká na zdolání pořádná džungle, možná využijete i ochranný oblek. Nakonec ještě náš tajný tip. Pryskyřice dokáže ulpět na každém povrchu a nejsnáze ji z nástrojů, rukou nebo oděvů odstraníte čistým etylalkoholem.

Sklizeň a trimování

Většina pěstitelů nevyužívá celé rostliny a při sklízení musí oddělit užitečné části (květy) od těch, které využijí jiným způsobem nebo vyhodí (stonky, listy). Při trimování (čištění) je cílem odstranit z výsledného produktu všechny přebytečné lístky, což zvyšuje kvalitu a pomáhá zabránit plesnivění během sušení. Květy můžete očistit před usušením (mokrý trim) nebo po usušení (suchý trim). V obou případech vás čeká několik jednotek až desítek hodin práce s nůžkami a pokud si chcete šetřit záda, vyplatí se investovat do trimovacího podnosu, který navíc zachytí cennou pryskyřici opadávající z květů při sklizni. Pro větší pěstitele a lenochy jsou tu mechanické trimmery a trimbagy, které pořádný kus práce odvedou za vás.

Sušení

Správně usušené bylinky si zachovávají sílu, aroma a léčivé vlastnosti i při dlouhodobém skladování, a to bez rizika vzniku plísní nebo znehodnocení. Nejlepším místem pro sušení bylinek nebo také hub je dobře větraná tmavá místnost s teplotu okolo 20 °C a s vlhkostí vzduchu přibližně 40-50 %.  Pozor na prach nebo jiné nečistoty, které by mohly znehodnotit výsledný produkt. Praktické jsou sušicí sítě, které zaručí, že materiál bude vysychat rovnoměrně. Pokud zpracováváte sklizeň doma a vadí vám nepříjemný zápach, který může obtěžovat okolí, sušte úrodu v pěstebním stanu, který odvětrávejte ventilátorem s uhlíkovým pachovým filtrem.

Skladování

Za správných podmínek bude trvat přibližně dva týdny až měsíc, než květy dostatečně proschnou a budou připraveny k uskladnění. Pokud chcete, aby si vaše bylinky udržely aroma, doporučujeme je skladovat na temném chladném místě ve sklenicích se vzduchotěsným víčkem, které pravidelně (alespoň jednou týdně) na několik minut otevřete, abyste odvětrali přebytečnou vlhkost. Předejdete tím plesnivění a degradaci sušiny. Pro zachování kvality je důležité, aby rostlinný materiál zcela nevyschl. K udržení odpovídající vlhkosti použijte sáčky Integra Boost nebo Boveda.

A něco navíc: Jak na extrakci pryskyřice

Někteří pěstitelé neustále hledají cesty, jak ještě znásobit potěšení, které jim přináší aroma bylinek. Pro ty z vás, kteří si chtějí dopřát čistý terpenový profil, je tu extrakce pryskyřice, díky které získáte kvalitní koncentráty jako je rosin a další. Existují různé metody extrakce, jako je mechanické prosívání nebo za pomoci rozpouštědel (DME a další), ale zaručeně nejčistší produkt získáte vodní separací. Ta spočívá v namočení sušiny bohaté na pryskyřici do studené vody, kde se pryskyřičné žlázy zvané trichomy oddělí od rostlinného materiálu a vy je následně zachytíte do série sít s mikroskopickými otvory. K tomu, abyste mohli začít vám stačí pytle pro vodní extrakci Urban Bubble Bags a několik kbelíků. Pokud si chcete ušetřit práci při míchání a získat ze sušiny maximum, doporučujeme se vybavit pračkou na separaci pylu.

Mrzí vás, že se pěstitelská sezóna chýlí ke konci a nejraději byste pěstovali po celý rok? Vyzkoušejte indoor kultivaci rostlin pod umělým osvětlením. Jak na to se dozvíte na našem Higarden blogu!

Pěstování rostlin může mít mnoho podob, od tradičního outdooru, přes skleníky až po indoor kultivaci pod umělým osvětlením. Každá z těchto metod nabízí jedinečné výhody, ale má i některé nevýhody. V dnešním článku se budeme věnovat rozdílům ve světelném spektru při pěstování venku, ve skleníku a indoor pod LED pěstebními svítidly.

Rostliny vnímají světlo pomocí fotosenzorů, které nazýváme fotoreceptory. Většina z nich má za úkol zachytávat fotony světla a přeměňovat je na energii při procesu fotosyntézy. Rostliny jsou ale také vybaveny specializovanými fotoreceptory, které fungují jinak než ostatní, ne vždy se podílejí na fotosyntéze a některé z nich dokonce zachytávají světlo mimo viditelné světelné spektrum. Tyto fotoreceptory jsou pro rostliny důležité, protože ovlivňují cirkadiální procesy, vývojové signály, genovou regulaci a mnoho dalšího.

Různé barvy světla

Pro pochopení světelného spektra je důležité si uvědomit, že světlo je elektromagnetické záření, které lze charakterizovat zároveň jako částici (foton) a vlnu. Jednotlivé typy elektromagnetického záření dělíme podle vlnové délky a odpovídající frekvence. Pojmenování „spektrum“ se původně vztahovalo k barevnému spektru viditelnému lidským okem (barvy duhy), ale po čase byly objeveny i další typy záření, která lidé zrakem nevnímají.

Viditelné světlo: Viditelná část světelného spektra o vlnových délkách 400-800 nanometrů. Jednotlivé barvy ve světelném spektrum nazýváme spektrálními barvami (červená, oranžová, žlutá, zelená, azurová, modrá, fialová).

Fotosynteticky aktivní záření: PAR (photosynthetic active radiation) se překrývá s viditelným světlem a označuje rozsah vlnových délek světla (400 až 700 nanometrů), které rostliny využívají k fotosyntéze. Většina pěstebních LED svítidel zahrnuje pouze fotosynteticky aktivní vlnové délky.

UV: Ultrafialové záření (400-10 nanometrů) je pro lidi i rostliny nebezpečné, poškozuje DNA a může způsobovat rakovinotvorné bujení. Většinu UV záření zachytí atmosféra země, ale malé množství dopadne na povrch.

Infračervené záření: Infračervené záření má vlnovou délku mezi 760 nanometrů - 1 nanometrů a dále se dělí na blízkou IČ (near-IR), střední IČ (mid-IR), vzdálenou IČ (far-IR).

RTG: Rentgenové záření o vlnových délkách 10 – 0,1 nanometrů se v praxi využívá díky své schopnosti pronikat řadou materiálů (skiagrafie, CT). Pro pěstování rostlin nemá význam.

Gama záření: Radioaktivní záření, které vzniká při jaderných procesech. Pro pěstování rostlin nemá význam.

Pěstování venku: Všechny barvy světla

Asi nikoho nepřekvapí, když řekneme, že přirozené sluneční světlo je nejkomplexnější a pokrývá nejširší možné spektrum. Na rostliny pěstované venku dopadá nejen viditelná část světelného spektra včetně fotosynteticky aktivního záření, ale také infračervené, UV a další typy záření. Zatímco dopady extrémně krátkých nebo extrémně dlouhých vlnových délek světla nejsou ve vztahu k rostlinám příliš dobře zdokumentovány, některé z neviditelných vlnových délek, jako je UV a dalece červené záření, mohou být pro rostliny klíčové, přestože neovlivňují fotosyntézu.

Skleníky: Absence UV záření

Skleníky mohou být vyrobený z různých typů skel nebo dokonce i plastů, které mohou mít odlišné účinky na světlo, které skrze materiál prochází. Obecně však platí, že sklo propouští většinu světelného spektra, ale přirozeně blokuje značnou část UV a záření o nižších vlnových délkách. V tomto smyslu lze skleníky považovat za polopropustné a absence UV světla může mít na rostliny dopad, například v produkci terpenů nebo účinných látek.

Je známo, že u některých rostlin UV záření stimuluje produkci sekundárních metabolitů. Existují teorie, že takové rostliny produkují více těchto látek, protože ty působí jako přirozená ochrana proti zničujícímu dopadu UV paprsků na DNA. Dále byl objeven neobvyklý fotoreceptor UVR8, který je přímo aktivován UV-B zářením a vnímá světlo o délce (280-320 nanometrů). Tento fotoreceptor se skládá z dvou molekul UVR8, které se po ozáření UV-B oddělí a stanou se monomery, což změní jeho funkci a dochází ke změnám, včetně zvýšení odolnosti vůči stresu, funkci genů a ovlivnění vývoje rostliny.

Absence UV záření rostliny sice neohrožuje na životě, ale může to významně ovlivnit, jak se vyrovnávají se stresem a procházejí jednotlivými fázemi života. Z těchto důvodů používají někteří pěstitelé ve sklenících a indoor speciální pěstební svítidla, které obohatí světelné spektrum o UV-A a UV-B záření.

Indoor: PAR na míru rostlinám

Většina moderních pěstebních LED světel vyzařuje standardizované světelné spektrum odpovídající vlnovými délkami záření PAR (400–700 nanometrů). Takový rozsah spektra bohatě stačí k tomu, aby se rostlinám po umělým osvětlením dařilo a ty mohou za určitých okolností růst rychleji, než by tomu bylo venku nebo ve skleníku. Na druhé straně je spektrum LED pěstebních svítidel ochuzen nejen o UV, ale také o infračervené světlo.

Množství infračerveného světla dopadajícího na rostliny pěstované venku nebo ve skleníku se během dne i roku mění podle toho, jak slunce putuje po obloze, protože se mění úhel, pod jakým světlo prochází atmosférou. Rostliny tohoto faktu využívají při řízení svých cirkadiálních rytmů a díky specializovaný fotoreceptorům zvaným fytochromy dokáží poznat například to, zda je čas začít kvést. Proto při pěstování indoor pod umělým osvětlením mohou rostliny začít kvést o něco pomaleji (při přepnutí na 12/12), než by tomu bylo venku. Stejně jako v případě UV záření i infračervené spektrum můžete v pěstírně nebo skleníku doplnit pomocí doplňkového osvětlení s infračerveným spektrem.

Čtěte také: Pěstujeme indoor: Jak na přepnutí do květu

Péče o rostliny pěstované indoor pod umělým osvětlením je rovným dílem věda i umění. Klíčem k úspěchu je nejen osvojení základních principů ovlivňujících metabolismus rostlin, ale také zkušenosti nabyté pečlivým pozorováním. Z dotazů, které nám naši zákazníci pokládají, jsme vybrali ty nejčastější, se kterými se u nich při zalévání rostlin setkáváme. Představujme tři nejčastější mýty o zalévání rostlin a osvětlíme, jak se věci ve skutečnosti mají.

Zalévání rostlin se může na zdát být jednoduchým úkolem, ale je opředeno mnoha mýty, které mohou zmást začínající i zkušenější pěstitele. Následující tři omyly patří k nejrozšířenějším a u našich zákazníků se nimi setkáváme nejčastěji. Víme, že žádný učený z nebe nespadl, a v následujících řádcích každý z těchto častých omylů o zalévání důkladně rozebereme.

Mýtus 1. – Rostliny potřebují stále stejné množství vody

Mnoho pěstitelů věří, že jakmile se jim jednou podaří stanovit ten „správný“ režim zalévání, mohou zbytek práce nechat na automatickém zavlažovacím systému nebo méně zkušeném kamarádovi. Neuvědomují si ale, že spotřeba vody se u rostlin mění, a to podle druhu, růstové fáze, podmínek okolního prostředí i typu půdy či pěstebního substrátu.

• Druh rostliny a růstová fáze: Různé druhy rostlin pěstovaných indoor mohou mít diametrálně odlišné požadavky na vodu, které vycházejí z jejich přirozeného prostředí. Sukulenty a kaktusy vyžadují nízkou vlhkost vzduchu a méně častou zálivku než kupříkladu tropické rostliny, které jsou přizpůsobeny na trvale vlhké prostředí. Zásadní roli hraje při zalévání také růstová fáze rostliny. Mladé a aktivně rostoucí rostliny obvykle vyžadují více vody než ty kvetoucí, pomalu rostoucí nebo zazimované.
• Podmínky prostředí: Spotřebu vody u rostlin významně ovlivňují vnější faktory prostředí, jako jsou teplota, vlhkost vzduchu nebo intenzita osvětlení. Vyšší teploty a silnější osvětlení způsobuje rychlejší odpařovaní a transpiraci a rostliny vyžadují častější zalévání. Naopak nižší teploty a nižší intenzita světla snižují spotřebu vody. Velkou roli hraje také vlhkost vzduchu. V suchém prostředí ztrácejí rostliny vodu rychleji odpařováním z listů (transpirace) a potřebují častější zálivku. Ve vlhkém prostředí je proces transpirace pomalejší.
• Typ pěstebního média a retenční vlastnosti substrátu: Typ pěstebního substrátu a jeho retenční vlastnosti zásadně ovlivňují režim zalévání. Zeminové zahradnické substráty a kokos dokáží zadržet velké množství vody a vyžadují méně časté zalévání. Rockwool, perlit, keramzit nebo jiná hydroponické média potřebují častou zálivku a obvykle jsou součástí automatických závlahových a hydroponických pěstebních systémů.

Chcete se dozvědět více o různých typech pěstebních substrátů a jejich vlastnostech? Přečtěte si Průvodce pěstebními substráty.

Mýtus 2. – Rostliny je dobré zalévat co možná nejčastěji a substrát by měl být stále plně nasycený vodou

Přesvědčení, že čím více jsou rostliny zalité, tím lépe, vede mnoho pěstitelů k tomu, že jsou jejich rostliny neustále přelité. Přemokření však má na rostliny neméně devastující dopad než nedostatek vody. Neustále nasycený substrát dusí kořeny, což vede k jejich hnití a rozmnožení plísní napadajících rostliny. Četnost a množství zálivky přizpůsobte typu pěstebního média a zvolené metodě fertigace.

• Zahradnické pěstební substráty: Půdní mixy zadrží poměrně vysoké množství vody a rostlinám nevadí, když necháte substrát mezi jednotlivými zálivkami trochu proschnout. Půda by neměla být suchá na troud, ale proschlá jen asi do hloubky tří centimetrů. Pokud pěstujete v menších květináčích, můžete zjistit množství vody v substrátu potěžkáním. Rostliny pěstované v půdě obvykle není potřeba zalévat denně.
• Kokosové substráty: Pěstební substráty vyrobené z kokosových vláken mají v mnohém lepší retenční vlastnosti než půda. Zadržují nejen velké množství vody, ale také vzduchu, takže lépe chrání rostliny před přemokřením. Při pěstování v kokosu je důležité zalévat rostliny pravidelně, aby substrát nikdy zcela neproschl, protože vlákna tím ztratí schopnost zadržovat vodu.
• Rockwool: Rockwool je hydroponický substrát vyrobený z minerální vlny, která je slisovaná do podoby pěstebních kostek nebo rohoží. Hlavní výhodou tohoto média jsou stálé retenční vlastnosti. Proto je rockwool vhodný při hydroponii, pěstování v záplavových vanách nebo v drip systémech.

Tápete při výběru vhodného pěstebního substrátu? Přečtěte si na našem blogu článek Půdní nebo kokosový pěstební substrát? Zvolte ten správný pro vaši zahradu.

Mýtus 3. – Při zalévání je důležité nesmáčet listy rostlin

Mnozí pěstitelé se bojí, že když při zalévání namočí listy rostlin, mohou je spálit nebo tím přispívají k rozvoji plísní a chorob. Je sice pravda, že trvale mokré listy a konstantně vysoká vlhkost vzduchu zvyšují riziko rozmožení padlí nebo botrytidy. Nicméně občasné namočení listů není obecně škodlivé a může být dokonce prospěšné. Stejně jako déšť v přírodě můžete vodou odplavit z rostlin prach a škůdce. Pokud chcete rostliny skropit vodou, dodržujte následující pravidla.

• Zajistěte dostatečnou cirkulaci vzduchu v pěstebním prostoru: Při smáčení rostlin vodou je důležité zajistit, aby listy co nejrychleji oschly. Zapněte cirkulační ventilátory na plný výkon a v pěstebním prostoru udržujte rovnoměrnou teplotu a vlhkost vzduchu odpovídající růstové fázi rostlin.
• Používejte čistou vodu nebo vhodný přípravek k ochraně rostlin: Většina ve vodě rozpustných hnojiv není vhodná pro listovou výživu a neměla by přijít do styku s listy. Výjimkou jsou některá speciální hnojiva s obsahem dusíku, který rostliny dokážou vstřebávat i povrchem listů. Voda, kterou rostliny oplachujete, by měla být čistá a vlažná. Můžete použít i některý z ochranných přípravků určených k pravidelnému a preventivnímu ošetření jako je CannaCure, Athena IPW a další.
• Omývejte rostliny v ranních hodinách před zapnutím světel: LED svítidla pro pěstování rostlin vyzařují velmi intenzivní světlo a kapky vody působící jako čočka lupy mohou listy popálit. Pokud potřebujete opláchnout rostliny v průběhu denního cyklu, snižte nejprve intenzitu LED panelu na minimální úroveň.

Hledáte přírodní prostředek, který vaše rostliny ochrání a zároveň rostlinám dodá živiny? Vyzkoušejte kompostové čaje, které lze využít jako postřik i zálivku. Více se o kompostových čajích dozvíte v článku na našem blogu Kompostové čaje: Mikrobiální elixíry, které oživí půdy ve vaší zahradě.

Holandská společnost ATAMI patři dlouhá léta mezi přední výrobce potřeb pro pěstitele, zejména pak hnojiv, substrátů a vybavení pro indoor a hydroponii. V dnešním článku se podíváme na zbrusu novou řadu ekologických hnojiv VGN, která jsou určená pro pěstování v půdě indoor a outdoor.

Mnoho profesionálních i domácích pěstitelů si dnes uvědomuje, že jejich koníček může mít nemalé dopady na životní prostředí. V Atami se proto rozhodli vytvořit řadu hnojiv, která by byla v souladu s moderními trendy udržitelného zemědělství. Produkty z řady VGN jsou vyrobeny z rostlinných zbytků, které jsou recyklovány v prvotřídní kapalná hnojiva. Na rozdíl od silných minerálních hnojiv, je receptura hnojiv VGN přizpůsobena tak, aby podporovala mikrobiální život v půdě, aniž by byla snížena jejich účinnost. Mikroby, jako jsou bakterie, houby, hlístice a další, hrají klíčovou roli v rozkladu živin pro rostliny a půda bez nich je neúrodná. To platí jak při pěstování v zahradnických substrátech v květináčích, tak i outdoor, na záhonech nebo ve skleníku.

• Hnojiva VGN obsahují živiny, které jsou rostlinám dostupné okamžitě.
• Aminokyseliny, cukry a další organické sloučeniny v hnojivech VGN vyživují nejen rostliny, ale prospívají i důležitým půdním mikrobům.
• Všechna hnojiva z řady Atami VGN prošla přísnými kontrolami Kontrolní unie a byla schválena jako vstupy pro ekologické zemědělství

Hnojiva ATAMI VGN

VGN 5-2-2 – Základní růstové hnojivo se zvýšeným podílem dusíku

VGN 5-2-2 je organické kapalné hnojivo určené pro podporu vegetativního růstu, tedy tvorbu nových kořenů, listů a stonků. Obsahuje zvýšený podíl dusíku, živinového prvku, který je pro rostliny nezbytný jako součást chlorofylu a aminokyselin klíčových pro fotosyntézu a tvorbu nových buněk. Typickým příznakem nedostatku dusíku u rostlin je světlá barva a žloutnutí listů. Kromě základních živin NPK VGN 5-2-2 také obsahuje stopové prvky ve snadno vstřebatelné chelátové formě.

VGN 2-2-4 – Základní růstové hnojivo se zvýšeným podílem draslíku

VGN 2-2-4 je organické kapalné hnojivo pro růstovou fázi životního cyklu rostlin, které obsahuje zvýšený podíl draslíku. Tento živinový prvek řadíme mezi makroživiny a pro rostliny je důležitý při regulaci stomat a tvorbě květů. Rostliny postižené nedostatkem draslíku mají spálené okraje listů, na kterých se mohou objevit nekrotické skvrny. Dvojice hnojiv VGN 2-2-4 a VGN 5-2-2 slouží jako základní výživa pro růstovou fázi a můžete je kombinovat v přizpůsobitelných poměrech, abyste uspokojili specifické požadavky různých rostlin podle stáří a druhu.

VGN 1-4-4 – Základní hnojivo na květ

VGN 1-4-4 je tekuté organické pro podporu kvetení, které obsahuje zvýšený podíl fosforu a draslíku. Fosfor je pro rostliny důležitý zejména při reprodukci. Je součástí DNA, enzymů, bílkovin a buněčných membrán. VGN 1-4-4 v kombinaci s osadními produkty z řady VGN poskytne vašim rostlinám dostatek základních živin NPK a mikroprvků, aniž by bylo zapotřebí dalších boosterů. VGN 1-1-4 obsahuje živiny získané zpracováním rostlinného odpadu a produkt byl schválen pro použití v ekologickém zemědělství.

VGN CALMAG

VGN CALMAG je doplněk vápníku a hořčíku v tekuté formě určený pro ekologické zemědělství. Vápník a hořčík jsou živinové prvky důležité při tvorbě buněčných stěn a fotosyntéze. Voda z vodovodu často obsahuje příliš malé množství těchto prvků. Pokud zaléváte vodou měkkou, dešťovou nebo z reverzní osmózy, pak je aditivum s obsahem hořčíku a vápníku nutností. To samé platí i při pěstování v kokosu a dalších hydroponických substrátech. VGN CALMAG neobsahuje dusík a nezmění poměr NPK v živném roztoku.

Zaujala vás řada ATAMI VGN a chcete hnojiva vyzkoušet. Podívejte na zvýhodněný starterpack VGN.

Užitečné odkazy

Webová stránka výrobce ATAMI

Dávkovací tabulky ATAMI VGN

Volba toho správného substrátu je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí, které jako pěstitel uděláte. Jestli zvolíte půdu nebo kokos ovlivní nejen zdraví rostlin, ale i volbu hnojiv, způsob a frekvenci zalévání a mnoho dalších aspektů péče o rostliny. V následujícím článku vás seznámíme s výhodami pěstování v zeminových a kokosových substrátech a poradíme vám, který z nich si vybrat.

Půdní i kokosové substráty mají mnoho společného, ale nabízejí také jedinečné výhody i výzvy. Výběr vhodného pěstebního média nakonec závisí především na potřebách vašich i rostlin. Rozhodování vám usnadní, pokud se seznámíte se silnými a slabými stránkami jednotlivých pěstebních substrátů.

Půdní substráty

Hlavní složkou půdních (zahradnických) pěstebních substrátů je zemina, která může být obohacena o další složky, jako rašelina, kompost, perlit, kokosová vlákna, hnojiva a další, které dále upravují jejich vlastnosti. Různé typy půdy mohou vyhovovat specifickým potřebám rostlin a zahradnické substráty jsou vhodné pro širokou škálu druhů, od zeleniny a ovoce až po okrasné květiny i bylinky.

Výhody půdních pěstebních substrátů

• Vysoká dostupnost živin

Zahradnické substráty jsou bohaté na základní živinové prvky NPK (dusík, fosfor, draslík) a stopové minerály, které se v půdě přirozeně vyskytují. Množství a dostupnost těchto živin je ovlivněna složením substrátu a mikrobiální aktivitou během pěstebního cyklu. Do některých půdních mixů výrobci přidávají hnojiva s pomalým uvolňováním, která zvyšují jejich úrodnost.

• Bohatý mikrobiální život

Půda je přirozeným prostředím plejády prospěšných mikroorganismů, jako jsou bakterie, houby, prvoci a další, kteří hrají významnou roli při rozkladu organických hmoty, fixaci dusíku a zvyšují dostupnost živin rostlinám. Mnoho rostlin vytváří s půdními mikroby symbiotické vztahy, například s mykorhizními houbami, které zlepšují příjem vody a živin.

• Vynikající zadržování vody

Půda skvěle zadržuje vodu, což snižuje nutnost častého zalévání. Většina zahradnických substrátů obsahuje kromě zeminy i další materiály, které upravují retenční vlastnosti směsi podle potřeb zahradníka.

• Vyvážená vzdušnost a struktura

Kvalitní půdní mixy zadržují velké množství vody a zároveň jsou dostatečně porézní, aby umožnily přístup kyslíku ke kořenům. Půda je těžší než jiná pěstební média a poskytuje rostlinám pevnou oporu i při pěstování v květináčích a na větrných místech.

• Přirozeně stabilní pH

Půda má přirozenou pufrační kapacitu a pomáhá udržovat stabilní pH substrátu, což je nezbytné pro dostupnost živin a celkové zdraví rostlin.

• Cena a dostupnost

Půdní substráty jsou široce dostupné a v porovnání s jinými pěstebními médii často i lacinější.

Mohlo by vás zajímat: Jak vybrat zahradnický substrát

Kokosové substráty

Kokosové substráty jsou moderní pěstební média vyrobená z kokosových vláken a jsou stále oblíbenější náhradou klasických půdních mixů. Dodávají se v různých formách a jsou vhodné pro širokou škálu zahradnických technik, od pěstování v květináčích až po hydroponii a zavlažovací systémy. Kokosové substráty mají univerzální využití a hodí jak pro kultivaci většiny druhů rostlin, tak pro klonování, klíčení a předpěstování sazenic.

Výhody kokosových pěstebních substrátů

• Živinově a pH neutrální

Kokosová vlákna obsahují minimální množství živin, takže pěstitelé mohou prostřednictvím hnojiv dodávat rostlinám přesně takovou výživu, jakou potřebují. Tato přesnost pomáhá kontrolovat vývoj rostlin a dosáhnout maximálních výnosů. Neutrální pH kokosových substrátů také umožňuje snadno upravovat a udržovat pH v optimálním rozmezí pro příjem živin.

• Odolnost vůči škůdcům a chorobám

V kokosových substrátech se méně často setkáme se škůdci a patogeny, které se běžně vyskytují v půdě. Tím se značně snižuje riziko zamoření, což oceníte především v uzavřených pěstírnách a growboxech. Mnoho kokosových substrátů zároveň obsahuje užitečné houby druhu Trichoderma, které chrání rostliny před škodlivými mikroorganismy.

• Dokonalé retenční vlastnosti

Kokosová vlákna zadrží až desetinásobek své hmotnosti ve vodě, ale zároveň účinně odvádějí přebytečnou zálivku. Díky tomu poskytují kořenům stálou vlhkost a zabraňují hnilobě kořenu a dalším problémům spojeným s přemokřením. Tato rovnováha umožňuje pěstitelům zalévat a hnojit rostliny častěji.

• Vynikající provzdušnění

Kokosové substráty mají porézní strukturu, která zaručuje vynikající provzdušnění, což vede k rychlému vývoji kořenového systému. Kombinace dobrého zadržování vody a vysokého provzdušnění podporuje intenzivní růst.

• Pufrační kapacita

Oproti hydroponickým systémům a médiím mají kokosové substráty dobrou pufrační kapacitu a pomáhají stabilizovat kolísání pH, které může rostliny stresovat a vytvářet problémy s příjmem živin. Dovolují tak pěstiteli drobné chyby v hnojení a zavlažování.

• Snadné skladování a manipulace

Kokosové substráty jsou lehké a lze je slisovat do kompaktních kostek, což usnadňuje přepravu i skladování.

Mohlo by vás zajímat: Průvodce kokosovými substráty

Srovnání kokosových a zeminových substrátů

Při porovnání kokosových a půdních substrátů si můžeme všimnout několika rozdílů. Zatímco půda přirozeně obsahuje široké spektrum živin dostupných rostlinám, kokosové substráty jsou v tomto smyslu „hluché“. Na druhé straně kokosové substráty nabízejí lepší retenční vlastnosti a provzdušnění než půdní mixy. Práce se zeminou může být náročnější než s čistými a lehkými kokosovými vlákny. Při rozhodování, který pěstební substrát zvolit, berte v potaz tři hlavní faktory: prostředí, metodu pěstování a výživu rostlin.

• Pěstební prostředí

Půda: Vhodná pro pěstování outdoor i indoor pod umělým osvětlením, především pro rostliny, které mohou těžit z mikrobiální aktivity a vysokého obsahu živin, jako jsou rajčata, papriky a další.

Kokos: Vhodné pro pěstování outdoor i indoor pod umělým osvětlením, v hydroponických systémech, především pak pro rostliny, které vyžadují dobře provzdušněný substrát, jako jsou byliny a okrasné květiny.

• Výživa

Půda: Při kultivaci rostlin v půdních mixech můžete používat minerální i organická hnojiva s pomalým či rychlým uvolňováním i doplňky výživy. Zahradnické substráty jsou také vhodné pro organické i permakulturní pěstování a metodu „living-soil“.

Kokos: Při pěstování v kokosových substrátech můžete používat minerální i organická hnojiva s pomalým či rychlým uvolňováním i doplňky výživy. Hnojiva pro pěstování v kokosu zpravidla obsahují zvýšené množství vápníku a hořčíku nebo je nutné tyto živiny do zálivky přidávat ve formě aditiva CalMag.

• Metoda pěstování a prostředí

Půda: Půdní mixy jsou univerzálním pěstebním médiem, které můžete využít pro jakoukoliv pěstební metodu a hodí se jak na indoor, tak i na outdoor. Jsou také excelentní volbou při kultivaci rostlin ve velkých pěstebních nádobách a textilních květináčích.

Kokos: Vzhledem k rychlejšímu prosychání jsou kokosové substráty vhodnější pro indoor a jako médium pro hydroponické pěstování. Při pěstování venku je důležité rostliny pravidelně zalévat, aby nedošlo celkovému vyschnutí vláken, která tak ztratí své retenční schopnosti.

Chcete se dozvědět více o různých typech pěstebních médií? Přečtěte si našeho Průvodce pěstebními substráty

Kompostové čaje dokážou výrazně zlepšit zdraví vašich rostlin i kvalitu půdy. Tyto biologicky aktivní roztoky jsou plné prospěšných mikroorganismů, obsahují rychle dostupné živiny a zvyšují odolnost rostlin proti chorobám. V tomto článku se dozvíte, jak kompostové čaje připravit, aplikovat a proč jsou nepostradatelnou součástí udržitelného zahradničení.

Kompostový vs. žížalí čaj: Jaký je mezi nimi rozdíl?

Začínající pěstitelé i zkušení zahradníci často zaměňují kompostové a žížalí čaje. Na první pohled totiž mají tyto dva typy organických roztoků mnoho společného. Jak žížalí, tak kompostové čaje vznikají jako vedlejší produkt kompostování a oba jsou spojovány s ekologickým zahradničením a udržitelným zemědělstvím. Jaké jsou tedy rozdíly mezi žížalím a kompostovým čajem?

Kompostový čaj

Kompostový čaj je tekutina, která vznikne extrakcí prospěšných mikroorganismů (bakterií, hub, hlístic a dalších) z kompostu pomocí procesu vaření. Pravý kompostový čaj obsahuje všechny organismy a rozpustné živiny, které byly v kompostu přítomny před louhováním. Podle způsobu přípravy rozlišujeme dva druhy kompostových čajů – neprovzdušňované a provzdušňované.

• Provzdušňované kompostové čaje (ACT) vznikají za stálého přísunu kyslíku do vody, což podporuje růst prospěšných aerobních bakterií.
• Neprovzdušňované kompostové čaje se vyrábějí jednoduchým namočením kompostu ve vodě po určitou dobu bez dodatečného provzdušnění.

Žížalí čaj

Žížalí čaj je tekutina, která vytéká na dno domácích vermikompostérů. Tento výluh je sice bohatý na živiny, ale ve srovnání s kompostovým čajem se výrazně liší svým složením. Obsah a rovnováha živin a mikroorganismů ve vodě z vermikompostéru je velmi ovlivněna materiály, kterými se žížaly živí a podmínkami uvnitř. Žížalí čaj může být užitečný, ale často obsahuje více patogenů než kvalitně připravený kompostový čaj.

Výhody kompostového čaje

Kompostové čaje jsou užitečné jak pro venkovní zahrádkáře, tak pro indoor pěstitele. Přirozeně podporují růst rostlin a zlepšují jejich celkový zdravotní stav, vitalitu a vstřebávání živin. Kompostové čaje také vylepšují strukturu půdy tím, že zvyšují mikrobiální aktivitu, což vede k rychlejšímu rozkladu organických látek a uvolňování živin v substrátu. Kromě toho prospěšné mikroorganismy pomáhají rostlinám účinněji se bránit proti škodlivým patogenům.  Díky snadné přípravě, aplikaci a nízké ceně představují kompostové čaje ekologickou alternativu k chemickým hnojivům a pesticidům, takže jde o výbornou volbu pro pěstitele praktikující udržitelné zahradnické postupy.

• Zdroj živin – Při procesu louhování se z kompostu uvolňují důležité živiny a minerály, které jsou při aplikaci do půdy nebo postřikem na listy rostlinám okamžitě dostupné. Díky tomu můžete kompostové čaje využít jako univerzální přírodní hnojivo s rychlým působením.
• Mikrobiální život – Jednou z hlavních výhod kompostových čajů je, že jsou doslova plné prospěšných bakterií, hub, hlístic a dalších mikrobů. Tyto mikroorganismy hrají klíčovou roli v půdě a potravním řetězci. Jejich hlavním úkolem je rozkládaní organické hmoty na živiny pro rostliny.
• Potlačování chorob – Vědecké studie prokázaly, že kompostový čaj může být účinný při potlačování houbových a bakteriálních chorob ohrožujících zdraví rostlin a lze jej používat jako alternativu k chemickému ošetření.
• Vylepšení kvality půdy – Pravidelná aplikace kompostového čaje vylepšuje strukturu půdy a zlepšuje její retenční vlastnosti, tedy vzdušnost a schopnost zadržovat vodu i živiny. Díky tomu kompostový čaj kypří jílovité půdy a písčitým pomáhá lépe zadržovat vodu a živiny.

Jak na přípravu kompostového čaje

Vlastní kompostový čaj si můžete připravit buďto z prášku pro přípravu kompostového čaje, žížalího humusu nebo z vlastního kompostu. V posledním případě se však ujistěte, že jde o dobře vyzrálý kompost, který neobsahuje zárodky patogenů. Kompostový čaj lze vyrábět s provzdušňováním nebo bez něj a můžete do něj přidávat doplňkové živiny s vysokým obsahem cukrů, jako je melasa, které poslouží jako potrava pro mikroby. Pro nejlepší výsledky doporučujeme zvolit metodu s provzdušňováním, ale nejdůležitějším předpokladem úspěchu je kvalitní kompost.

Dále budete potřebovat:

• Nechlorovanou nebo odstátou vodu – Účinek kompostového čaje závisí na prosperující populaci prospěšných mikrobů. Chlor a chloramin nejen ničí škodlivé patogeny v pitné vodě, ale škodí i těmto mikroorganismům. Zatímco chlor je poměrně nestabilní a postupně se z vody odpařuje, chloramin musí být neutralizován pomocí uhlíkového filtru. Pokud jste si jisti, že vaše voda z kohoutku obsahuje pouze chlor, nechte ji 1-5 dnů odstát na tmavém chladném místě. Proces můžete urychlit provzdušňováním pomocí vzduchového kamene po dobu 12-24 hodin nebo vodu převařit.
• Nádoba se vzduchovacím systémem – Pro přípravu kompostového čaje pro malé nebo střední zahrady je vhodný kbelík o objemu 10-20 litrů. Jednoduchý a účinný provzdušňovací systém snadno sestavíte ze vzduchového čerpadla, vzduchovacího kamene a několika pružných trubiček.
• Výživa pro mikroby – Přidáním melasy nebo tekutého přípravku pro přípravu kompostového čaje urychlíte množení prospěšných mikrobů v připravované směsi. Doplňkové cukry používejte v přiměřeném množství, abyste zabránili nerovnováze a rozmnožení anaerobních bakterií v čaji.

Návod na přípravu kompostového čaje krok za krokem

• Příprava kompostu: Začněte s kvalitním a dobře vyzrálým kompostem nebo sypkou směsí pro přípravu kompostového čaje.
• Míchání a namáčení: Naplňte nádobu vodou a přidejte kompost v poměru přibližně 1 díl kompostu na 5 dílů vody nebo podle návodu.
• Provzdušňování: Nechte směs louhovat 24-48 hodin, po celou dobu ji provzdušňujte a několikrát promíchejte.
• Scezení a skladování: Po vylouhování směs sceďte a pokud možno ihned použijte, protože v tuto chvíli obsahuje čaj nejvíce prospěšných mikrobů.

Použití kompostového čaje

Kompostový čaj můžete aplikovat přímo ke kořenům rostlin nebo postřikem na listy, každá z těchto metod má své výhody.

• Aplikace kompostového čaje ke kořenům rostlin: Jednoduše nalijte čerstvý kompostový čaj do půdy v blízkosti hlavního stonku rostliny. Tato metoda obohacuje půdu a dodává prospěšné mikroorganismy i živiny přímo ke kořenům rostlin. Rostliny zalévejte kompostovým čajem každé dva týdny po celé vegetační období.
• Kompostový čaj jako postřik na listy: Kompostový čaj můžete nastříkat přímo na listy rostlin, což přináší okamžitý účinek při boji s patogeny. Postřik aplikujte brzy ráno nebo odpoledne, abyste se vyhnuli spálení listů sluncem.

Chcete se dozvědět více o novinkách ze světa growingu a získat zaručené návody na indoor i outdoor pěstování? Neváhejte a přečtěte si náš blog.