VPD (Vapor Pressure Deficit – rozdíl tlaku vodních par) je pro indoor pěstitele důležitým faktorem který úzce souvisí s teplotou a relativní vlhkostí vzduchu, ovlivňuje transpirační procesy rostlin a jejich schopnost přijímat vodu i živiny. Správné řízení klimatu a VPD je nezbytné pro zdravý růst a vývoj rostlin v každé fázi jejich života. V dnešním článku se dozvíte, proč je důležité při indooru sledovat VPD.
I malé změny klimatu mohou mít při indoor pěstování dalekosáhlé důsledky na vývoj rostlin a VPD je toho dobrým příkladem. Udržování správných hodnot VPD vyžaduje správnou regulaci teploty a vlhkosti a přizpůsobení klimatu v pěstebním prostoru stáří i druhu rostlin. V následujících řádcích se podíváme na to, jak VPD funguje, proč je důležité ho sledovat a jak dosáhnout ideálních podmínek v každé fázi vývoje rostlin.
Co je VPD
VPD úzce souvisí s údaji, které při indoor pěstování rostlin běžně sledujeme, konkrétně pak s teplotou a relativní vlhkostí vzduchu (RH) v pěstebním prostoru. Teplota vzduchu ovlivňuje jeho schopnost zadržovat vodu ve formě páry. Teplejší vzduch pojme více vody než vzduch studený. Relativní vlhkost pak udává, jak velkou část z maximální možné kapacity vodní páry vzduch právě zadržuje. VPD pak vyjadřuje rozdíl mezi množstvím vodní páry, která je právě ve vzduchu a množstvím, které by mohl pojmout při plném nasycení (tj. při 100% relativní vlhkosti).
VPD je důležitý koncept pro pochopení toho, jak okolní vzduch ovlivňuje transpirační procesy rostlin. Měrnou jednotkou VPD je tlak uváděný v kilopascalech (kPa). Čím nižší je hodnota VPD, tím více je vzduch nasycen vodou, což omezuje schopnost rostlin odpařovat vodu a zpomaluje rychlost transpirace. To vede v nižšímu příjmu vody a živin a vytváří vlhké prostředí, kde se snadno šíří plísně, bakterie a další patogeny. Na druhé stran vysoká hodnota VPD znamená, že vzduch v pěstebním prostoru je velmi suchý a dokáže pojmout více vody. V takovém prostředí se transpirace zrychluje a rostliny přijmou kořeny více vody a živin. Nicméně příliš rychlá transpirace nutí rostliny uzavírat stomata, což jsou průduchy na listech, které jim slouží k výměně plynů (především CO₂ a O). s okolím. Příliš vysoké VPD může vést k přehnojení a potížím s příjmem vody.
Řízení VPD
Přesný rozsah VPD se může mírně lišit v závislosti na pěstovaném druhu, nicméně rozhodujícím faktorem je především stáří rostlin. Obecně platí, že čím mladší rostliny, tím nižší VPD je vhodné pro jejich optimální vývoj.
- Optimální rozsah VPD pro sazenice a klony – 0,45 - 0,8 kPa - Klony, sazenice a mladé rostliny nemají dostatek listů pro rychlou transpiraci a vyžadují vlhké prostředí. V první týdnech života rostlin udržujte VPD na dolní hranici.
- Optimální VPD pro vegetativní růst 0,75 – 1,25 kPa - V období vegetativního růstu mají rostliny dostatek listů, kterými mohou transpirovat velké množství vody a přijímat tak i větší množství živin. Cílem je zvýšit VPD na maximum, aniž by došlo k uzavření stomat a snížení přísunu CO₂, což by vedlo ke zpomalení růstu.
- Optimální VPD pro fázi květu 1,2 – 1,5 kPa - Při kvetení a zrání jsou rostliny sice dostatečně robustní a schopny transpirovat velké množství vody, nicméně květy a plody jsou citlivé na vlhké prostředí. Během květové fáze zvyšte VPD, abyste zabránili kondenzaci vody.
Pokud chcete znát přesné hodnoty VPD pro konkrétní teplotu a RH, pohlédněte se po online kalkulačkách pro výpočet VPD (VPD Calculator).
Kroky pro kontrolu VPD
Vzhledem k tomu, jak hodnota VPD souvisí s aktuální teplotou a vlhkostí vzduchu v pěstebním prostoru, klíčem ke správným hodnotám je kontrola těchto dvou proměnných. Kupříkladu při poklesu teploty vzduchu po vypnutí světel obvykle dojde ke zvýšení relativní vlhkosti a snížení VPD, což omezí rychlost transpirace. V praxi to také znamená, že se v pěstebním prostoru kondenzuje více vody. Pokud v takové situaci chcete zachovat stávající VPD, jen nutné zvýšit teplotu vzduchu v pěstírně. Nezbytnými nástroji pro kontrolu VPD jsou topení do skleníků, odvlhčovače nebo zvlhčovače vzduchu a přídavné odtahové ventilátory.
- Měření teploty a vlhkosti: Do pěstebního prostoru umístěte dostatečné množství teploměrů s vlhkoměrem. Ujistěte se, že údaje měříte nejen u vrcholků, ale také ve spodních částech rostlin.
- Kontrola teploty: Pokud teplota v pěstebním prostoru vystoupá příliš vysoko, zvyšte výkon odtahových ventilátorů, případně zvažte instalaci klimatizace. V chladnějších podmínkách můžete použít topení do skleníků. Používejte dostatečné množství cirkulačních ventilátorů, abyste zabránili hromadění studeného či horkého vzduchu.
- Regulace vlhkosti: Pokud je relativní hodnota vzduchu v pěstebním prostoru příliš nízká, využijte zvlhčovače vzduchu. Vhodné jsou především v letních měsících a na začátku pěstebního cyklu. Příliš vysokou vlhkost vyřešíte odvlhčovačem, což je důležité především po vypnutí světel nebo během kvetení, kdy hrozí větší riziko plísní.
- Automatizace kontroly klimatu: Klimatizační řídící jednotky (grow room controllers) automaticky upravují tepotu, vlhkost, odvětrávání o osvícení na základě nastavených parametrů. Některé moderní přístroje dokážou také vypočítat a monitorovat VPD.
Hledáte kompletní návody, jak na indoor i outdoor pěstování nebo nejnovější vychytávky pro growery? Neváhejte a navštivte Higarden blog!