Při indooru je přechod z vegetativní fáze do kvetení jedním z nejdůležitějších momentů celého pěstebního cyklu. O tom, kdy je ten správný čas rozhoduje řada faktorů a správné načasování přepnutí ovlivní do velké míry množství a kvalitu úrody. Provedeme vás nejdůležitějšími aspekty přechodu do fáze kvetení a poradíme některé pokročilé pěstitelské techniky, které vám pomohou dosáhnout lepší sklizně.
Jaký je rozdíl mezi vegetativní fází a kvetením?
Pro začátek si ujasněme, co vlastně máme na mysli, když hovoříme o přepnutí či přechodu z vegetativní do květové fáze. Rostliny procházejí v průběhu života čtyřmi fázemi, nejprve klíčí, pak se stanou semenáčky, následuje fáze vegetativní (růstová) a nakonec kvetení. Zatímco v prvních fázích života se rostliny soustředí na tvorbu nových listů a kořenů, aby mohly zachytit více slunečního světla a živin, během kvetení začínají tvořit poupata, která dozrají v květy, plody a semena.
Jak ale rostliny poznají, kdy mají začít kvést? Stejně jako u energie pro fotosyntézu i v tomto případě spoléhají na sluneční světlo, které jim signalizuje změnu ročních období. V případě krátkodenních rostlin je tomu tak, že čím dříve slunce zapadá, tím rychleji přecházejí do květu. V případě dlouhodenních je tomu naopak. Tento jev nazýváme fotoperiodismus a tomuto tématu se věnujeme podrobněji v jednom z předchozích článků na našem blogu.
Venku tedy rostlinám není potřeba příliš pomáhat, ale při indoor pěstování je střídání dne a noci v rukou zahradníka. Pěstitel rozhoduje o tom, jestli světelný režim udržuje rostliny ve vegetativním stádiu nebo je čas na kvetení. Kritická délka dne a noci se u různých druhů může lišit, ale u většiny krátkodenních rostlin (mezi které patří většina oblíbených indoor plodin, včetně medicinálních a aromatických bylin) je spouštěčem pro přechod do kvetení zkrácení dne na 12 hodin (režim 12/12). Během vegetativní fáze většina pěstitelů udržuje světelný režim 16-18 hodin světla a 6-8 hodin tmy.
Na co si při přepnutí do květu dát pozor
Přestože při indooru mají pěstitelé řadu faktorů pod kontrolou, načasování přepnutí světel často závisí i na faktorech, které nemůžeme tak docela ovlivnit. Roli hraje výška a tvar rostlin, stav kořenového systému a případně i různé zahradnické techniky, kterým byly vystaveny.
Výška a tvar rostlin
Mnozí začínající pěstitelé podcení, do jaké míry rostliny vyrostou po přepnutí do květu. Některé druhy a odrůdy se mohou během prvních týdnů kvetení vytáhnou i o trojnásobek své délky. Vždy mějte na paměti, kolik prostoru mají rostliny nad sebou. Rostliny se snaže během vegetativní fáze pomocí zastřihování a dalších technik tvarovat tak, aby po přepnutí zaplnily celou plochu pěstebního prostoru a co nejvíce vrcholků či květů bylo vystaveno světlu.
Kořenový systém
Kromě růstu do výšky a tvorby nových listů stráví rostliny velkou část vegetativní fáze vývojem kořenového systému. Množství prostoru pro kořeny se bude lišit podle způsobu pěstování, ale ať už pěstujte v hydroponii nebo v květináčích, růst kořenů nesmíte uspěchat. Jakmile totiž začne rostlina kvést, soustředí většinu energie na tvorbu poupat a potřebuje veškeré živiny, které může kořeny přijmout. Pokud přepnete do kvetení příliš brzy, ochudíte se o úrodu na konci pěstebního cyklu. Na načasování neexistuje přesná věda, ale většina rostlin potřebuje od přesazení na finální stanoviště alespoň tři týdny, než může začít kvést.
Pokročilé techniky pěstování
Pro maximalizaci výnosů používají mnozí pěstitelé různé inovativní techniky, které ovlivňují růst a vývoj rostlin. Nutno dodat, že ne všechny jsou vhodné pro všechny druhy a odrůdy rostlin a jejich použití necháváme na zvážení čtenáři.
Metoda Sea of Green (SOG) zahrnuje pěstování mnoha malých a krátkých rostlin natěsnaných vedle sebe. Záměrem je, aby rostliny začaly kvést co nejdříve a nestihly vytvořit postranní větve. Pěstitelé využívající tuto techniku obvykle přepínají do květu, když jsou rostliny 15-30 cm vysoké. Výsledkem by mělo být mnoho rostlin s jedním hlavním vrcholkem.
Přestože sdílí podobnou zkratku s předchozí metodou, je technika Screen of Green jejím pravým opakem. ScrOG spočívá v umístění podpůrné sítě zhruba 30-60 centimetrů nad základnu rostlin a následném proplétání vrcholků tak, aby výsledná koruna byla, co nevíce rozprostřená. S touto metodou lze s jistou dávkou trpělivostí a zkušenosti vyplnit celý pěstební prostor jedinou nebo jen několika málo rostlinami.
Lollipopping
Velmi oblíbená metoda prořezávání „lollipopping“ spočívá ve zbavování rostlin všech větví kromě těch, které jsou největší a slibují největší úrodu. Zastánci metody poukazují na to, že květy ve spodních a zastíněných částech často nedozrají a nemá smysl, aby na ně rostliny plýtvaly energií a živinami. Než se pustíte do prořezávání, ujistěte se, že jsou rostliny zdravé a dostatečně vyvinuté, abyste nebrzdili jejich růst.
Chcete se naučit pěstovat indoor jako profesionálové? Přečtěte si nejnovější články na našem blogu!