Dnes z části navážeme na článek: Vysoké teploty při pěstování indoor. Jak se jich vyvarovat? Budeme vycházet z toho, že většina pěstitelů, kteří už mají alespoň minimální zkušenosti, je předem dobře obeznámena s ideálním rozmezím teplot, které jejich kytkám vyhovuje. Zdaleka ne každý pěstitel už však sleduje zvlášť také klima v kořenové zóně. Víte, kolik stupňů je pro vaše rostliny tak akorát?
Provádíte měření teploty v kořenové zóně? Je to důležité, neboť teplota v oblasti kořenového systému rostlin je dána jinými zákonitostmi než teplota, která panuje v okolí nadzemních částí rostliny. Jaká je tedy ideální teplota kořenů?
Teplo je při pěstování rostlin, ať už v jakýchkoliv podmínkách, natolik zásadním faktorem kvůli tomu, že jeho intenzita významně ovlivňuje ty nejdůležitější biochemické procesy, odehrávající se v rostlinném těle (fotosyntéza ad.).
Pěstitel však nevnímá teplo pokaždé stejně, protože rozlišuje mezi těmito druhy:
- Teplota vzduchu
- Teplota listů
- Teplota v kořenové oblasti
První dva body souvisí s nadzemními částmi rostlin. O tom, jaká teplota panuje pod zemí, tzn. v bezprostředním okolí kořenů, už však rozhodují jiné faktory. Pokud jde o nadzemní části rostlin, je obecně známo, že většina rychle rostoucích rostlin si libuje v rozmezí teplot 20–30 °C. V noci je lepší blížit se k nižší hranici a v harmonii se slunečními paprsky pak rostlinám přes den vyhovuje zase teplejší klima, které se může blížit až k pověstné třicítce. Mnoho growerů pak tato známá pravidla automaticky vezme a aplikuje je i na podzemní části rostlin. Má to ovšem jeden háček. Už víte jaký?
Kořeny nejsou schopny termoregulace
Podzemní části rostlin (kořeny), nemají na rozdíl od těch nadzemních (stonky, listy, květy) schopnost termoregulace. Jaká je pro ně tedy ideální teplota? Nadzemní části rostlin využívají k regulaci především procesu transpirace a díky tomu se stačí ochlazovat i při vysloveně letních teplotách, ať už panují venku nebo uvnitř growboxu. Kořeny rostlin coby jejich podzemní části však nejlépe fungují při teplotách kolem 20 °C. A nezapomínejme ani na skutečnost, že teplotu kořenů pod zemí ovlivňují jiné přírodní mechanismy než teplotu rostlin v nadzemních částech.
Teplota během dne může kolísat. Co se ale děje pod zemí?
Growerův den právě začíná, a tak tady máme dva možné scénáře. Zatímco indoor growerům se v pěstebním stanu automaticky sepne pěstební osvětlení, při pěstování rostlin outdoor můžeme během dostatečně teplých měsíců vítat sluneční paprsky, na které při osvětlení našich rostlin v průběhu dne spoléháme. V obou případech by nám však na začátku dne ukázal teploměr poměrně nízké hodnoty, tudíž žádný důvod k ochlazování prostřednictvím transpirace. Rychlost transpirace se bude ale rapidně zvyšovat v souvislosti s rostoucí teplotou v průběhu dne. S tím, jak se přes den otepluje, zvyšuje se energie a teplota v rostlinných tkání i ve vzduchu. Například v létě je zcela běžné, že z 19 °C stačí polovina dne k tomu, abychom na teploměru atakovali třicítku a rostliny si tak musí poradit i s více než 10stupňovým rozdílem!
Náš TIP: Substráty a hnojiva CANNA: 30 let výzkumu pro úspěšné pěstování rostlin indoor i outdoor
Pod zemí, respektive v kořenové zóně, se však takto výrazných (viz výše) teplotních výkyvů nedočkáme. Teplota kořenové zóny (v substrátu) se mění daleko méně než teplota vzduchu a rostlinných tkání nad zemí. Při pěstování rostlin v půdě či substrátu tak může teplotní rozdíl za celý den činit pouhý 1 °C a kořenům rostlin bude naprosto vyhovovat, pokud se teplota v průběhu celého dne bude pohybovat okolo optima, za které je obvykle považována teplota 21 °C. Co by jim naopak určitě nevyhovovalo, jsou výrazné teplotní výkyvy, kterých je nutné se vyvarovat.
Pravděpodobně vás tedy zajímá, co se děje, jakmile teplota v okolí kořenů přeci jen znepokojivě stoupá. V takovém případě přestává být kořenům rostlin dostupný kyslík, rozpuštěný ve vodě v optimální míře. S rostoucí teplotou totiž klesá jeho množství. Vyšší teploty v kořenové zóně jsou dále velkým lákadlem pro bakterie, v důsledku jejichž působení může dojít ke kořenové hnilobě a odumírání kořenů. Tento problém je v praxi asi nejvíce spojen s hydroponickými systémy, kde je zcela bez diskuze dokázat udržovat teplotu v rozmezí 19–24 °C. (Více praktických informací o hydroponii načerpáte v samostatných článcích, jako jsou například „Hydroponie – co obnáší a jak začít?“ nebo „Hydroponie snadno: kapková závlaha - drip“.)
Klasická zemina a rašelinové substráty mají z hlediska kořenů ve vztahu k teplotním výkyvům tu výhodu, že kořeny rostlin pěstovaných v zemině nejsou vždy až tak citlivé vůči zvýšení teplot. Na každý pád a nehledě na to, zda jde právě o hydroponický systém, více či méně předhnojenou, případně bio půdní směs na bázi kvalitní rašeliny, anebo čím dál oblíbenější kokosový substrát, výše uvedené teplotní rozmezí můžeme považovat za „zlaté“ neboli univerzálně platné. Zkrátka jde o teplotní rozmezí v souladu s ideálními podmínkami pro vývoj vašich rostlin bez ohledu na to, jaké pěstební médium právě používáte.
Zatímco teplota vzduchu v okolí nadzemních částí rostlin postupem času během dne znatelně stoupá, situace v půdě nebo substrátu bývá zcela jiná a během dne zde dochází pouze k nepatrným změnám teploty prostředí. Příliš nízké teploty v bezprostředním okolí kořenů jsou nežádoucí a neměly by nikdy klesnout pod minimum, za které se považuje teplota 18 °C. Při teplotách nižších než 15 °C dochází k výraznému zpomalení, případně úplnému zastavení růstu jinak rychle rostoucích rostlin.
Nyní už známe správnou teplotu kořenů. Jak ji ale udržovat? V závislosti na preferované pěstební metodě se nám nabízí hned několik možností, jak výkyvům teplot účinně zabránit.
- V outdooru (viz samostatný článek: Jak pěstovat outdoor?) teplotu v kořenové zóně zpravidla není důvod měřit. Teplota ve volné půdě se nad zdravou hranici vyšplhá opravdu jen ve vzácných případech. Takovým případem může být horké léto v suchých oblastech, kdy se vyplatí vsadit na bílé geotextilie a mulčování půdy. Květináče a truhlíky také umožňují vzepřít se přehřívání substrátu, a sice prostým umístěním na stinné místo. Pokud taková možnost není, můžete je obalit odrazivou fólií, anebo si to celé rovnou zjednodušte a pořiďte si provzdušněné květináče Hercules. Přehřívání substrátu z části předejdete také použitím květináče z textilu (viz samostatný článek: Kdy upřednostnit textilní květináče místo plastových?).
- V indooru už je samozřejmě veškerá kontrola teploty a pěstebních podmínek obecně nikoliv na přírodě, nýbrž na nás growerech. Je-li třeba, regulujeme pomocí technologií, neboť jakmile je žádoucí zvýšení teploty, poslouží nám topení. Pokud potřebujeme teplotu uvnitř pěstebního prostoru naopak snížit, poslouží nám k tomu klimatizace. Někteří pěstitelé se indoor zahradničení věnují bez topení a bez klimatizace, a přesto jim to funguje. Jak to tedy dělají? Musí si hlavně předem dobře ujasnit, jaká bude v průběhu roku teplota přiváděného vzduchu a jaký zdroj umělého osvětlení budou používat (viz samostatný článek: Nepodceňujte výměnu a cirkulaci vzduchu uvnitř pěstebního prostoru). Zároveň si musí uvědomit to, co už zde jednou zaznělo, tedy že v květináči či hydroponických systémech se teplota mění mnohem rychleji než ve volné půdě.
Náš TIP: Skvělý poměr ceny a výkonu vzájemně se doplňující pěstební techniky představují Sety Growboxů - Komplety, které stačí už jen zapojit a sledovat, jak se rostlinkám daří. Jednu základní sestavu s technologií LED vidíte pro názornost na obrázku, ale více i méně sofistikované sestavy vám rádi upravíme také na míru podle vašich představ. Sklízet pak můžete v pohodlí domova i několikrát do roka!
Nyní si ujasníme, které faktory ve výsledku nejvíce ovlivňují teplotu v kořenové zóně. Na prvním místě je to vždy teplota okolního vzduchu během dne a noci (střídání světla a tmy, denního a nočního cyklu). V uzavřeném pěstebním prostoru rozhodují dvě věci:
- teplota přiváděného vzduchu, tj. dovnitř pěstebního prostoru (grow box, indoor pěstírna atd.)
- použitý typ zdroje umělého osvětlení (viz článek: Pěstování pod umělým osvětlením: HPS vs. LED
Pro lepší dokreslení toho, jaký vliv mají při pěstování rostlin indoor dva výše uvedené faktory, nám poslouží následující trojice modelových příkladů:
- Teplota přiváděného vzduchu je v rozmezí 19–21 °C a rostlinám svítíte světlem z výbojky. Taková kombinace je naprosto v pořádku. Ve fázi tmy, kdy výbojky nesvítí, je teplota ideální a po zapnutí pěstebního osvětlení vzroste pouze na zdravou míru (max. 30 °C). Tato vhodná teplota přiváděného vzduchu způsobí v noci přirozené ochlazení substrátu, který se ani během světelné fáze (přes den) nestačí přehřát nad únosnou mez.
- Teplota přiváděného vzduchu je 24 °C. Pokud toto tvrzení platí pro vzduch přiváděný dovnitř pěstírny v noci, během fáze tmy, pohybujeme se už na samotné hranici únosných klimatických podmínek, slučitelným s optimálním vývojem vašich rostlin. Problém je hlavně v tom, že jejich kořeny nemají stejnou možnost jako v 1. bodě, tzn. ochladit se během noci na nižší teplotu. A přes den, jakmile nastane světelná fáze, již začne teplota vzduchu v pěstebním prostoru nemilosrdně stoupat. Používáme-li ke svícení uvnitř growboxu ještě klasické výbojky, měli bychom se mít na pozoru určitě více než za využití LED osvětlení, které vyzařuje ve srovnání s výkonnou výbojkou tepla mnohem méně. Na druhou stranu, jde-li například o vyloženě teplomilné druhy rostlin, bude pro vás snazší dosáhnout díky vyšší teplotě přiváděného vzduchu ideální teploty pro světlenou fázi.
- No a pak tady máme extrémy, když má přiváděný vzduch teplotu 25 °C nebo vyšší, anebo naopak teplota přiváděného vzduchu sotva dosahuje 18 °C. V obou případech nelze dosáhnout optimálního teplotního rozmezí v kořenové zóně. Jak situaci zachránit? Během nocí pomocí topení (viz samostatný článek: Přituhuje! Pořiďte si TOP topení nejen na zimu). V případě, že potřebujete teplotu v pěstírně zvýšit. V momentě, kdy je problém přesně opačný a vaše rostliny se již nestačí dostatečně ochlazovat, jak jsme si vysvětlili výše, pomůže investice do klimatizace nebo alespoň moderní pěstební LED lampy, která je úsporná, plnospektrální (tzv. full-spectrum svítidla jako např. ViparSpectra PRO Series P600 ad.) a do okolí generuje jen zanedbatelné množství tepla.
Důležitou roli hraje i živný roztok a jeho teplota
Teplota, kterou naměříme v kořenové zóně, bývá logicky ovlivněna také teplotou živného roztoku. Proto doporučujeme přečíst si také samostatný článek: Proč a jak udržovat stabilní teplotu živného roztoku? Opět se dostáváme k tomu, že teplotní rozmezí v substrátu bude vykazovat mnohem menší změny než v případě hydroponických systémů. Kvalitní rašelinový substrát si totiž udržuje vlastní teplotní rozmezí. V hydroponických systémech a v nádržích pro automatickou závlahu rostlin se někdy využívají tzv. průtokové ochlazovače.
A ještě jedno (vele)důležité upozornění jsme si nechali na samotný závěr tohoto článku, neboť také souvisí s teplotou zálivky. Někteří méně zkušení groweři, jakmile nabydou dojmu, že je kořenový systém jejich rostlin značně přehřátý nebo naopak trpí v důsledku nízkých teplot, začnou v dobré víře jednat zbytečně neprakticky. Snaží se doslova ochlazovat nebo ohřívat kořeny rostlin přímo prostřednictvím zálivky (voda + živiny), která však musí mít právě takovou teplotu, jaká panuje v kořenové zóně (viz odkaz na článek výše). Jakmile byste tedy chtěli ochladit nebo ohřát kořenový systém pomocí zálivky o teplotě, která je v rámci několika stupňů odlišná od aktuální teploty kořenové zóny, vystavíte kořeny svých rostlin takovému stresu, který může podstatně zbrzdit jejich vývoj.
Teplota kořenů a zdraví rostlin teď závisí pouze na vás, možnosti a zákonitosti už znáte. Pokud byste se nás však chtěli na cokoliv zeptat, anebo chcete-li například poradit s konfigurací vybavení vaší indoor zahrádky, jsme tady pro Vás na známé e-mailové adrese info@higarden.cz.
Dále doporučujeme tyto produkty:
Co si přečíst dál: